Svitavská Rosnička stojí za to zachránit

Svitavská Rosnička stojí za to zachránit

Po dvou letech se opět řeší rybník Rosnička. Masově se zde rozšířily spájivé řasy rodu Spirogyra (šroubatka). Spirogyra se objevuje v mělkých sladkovodních vodách s vysokým obsahem živin, především fosforu a dusíku, jinak řečeno eutrofizace je výchozí faktorem pro rozvoj slizké zelenožluté kaše na hladině. Jakmile rozmrzne rybník vznikají na dně řasové kolonie ze spor, které rostou a míří k hladině, kde jsou vznášeny bublinkami vyprodukovaného kyslíku. Požírají živiny ze sedimentů, ale naopak zase zmenšují jejich dostupnost pro fytoplankton a plovoucí makrofyta.

„Ozdravný proces“, který proběhl na rybníku Rosnička, je pro šroubatku právě tím vhodným prostředím. Čistá voda v rybníku poskytuje dostatek slunečního záření a usazené sedimenty dostatek živin. A pokud nedojde k odstranění sedimentů, budou se zde slizem obalená vlákna šroubatky vyskytovat každým rokem. Ano, bude docházet k mnohým kladným interakcím mezi vláknitými řasami a jinými organismy, kdy vláknité řasy vylučováním alelopatických substancí zabrání nárůstu sinic a ještě své stélky poskytnou jako refugia pro perloočky, které sinice vyžírají. Asi úplně volně přeloženo, budeme mít průhlednou vodu bez sinic, ale zase se šroubatkou.

Ale tím problémy nekončí. Další katastrofu přinese masový nárůst vodních makrofytních rostlin. Už teď můžete sledovat rozšiřování se rákosu, v loňském roce byla hladina pokryta rdesty, spěšně se zabydluje vysazený stulík a pod vodní hladinou narůstá invazní vodní mor kanadský. Jak napsal pan Jindřich Duras v jednom ze svých článků v Ekolistu, vodní rostliny jsou dobrý sluha, ale špatný pán. Na Rosničce nám jednoduše přerostou přes hlavu, tj. na dně se začnou z odumřelých částí makrofytní vegetace ukládat další sedimenty bohaté na živiny, změní se abiotické vlastnosti vody a zvýší se eutrofizace rybníku, což zpětně ovlivní vegetaci a průhlednost vody. Za příklad nám může posloužit rákos. Rákos se zvyšováním živin v sedimentu začne zvyšovat svoji pokryvnost. K tomu mu bude pomáhat malá hloubka a pravidelné kolísání hladiny vody během letních měsíců. Oddenky a kořeny rákosu budou provzdušňovány (posíleny) a budou tak dobře konkurovat jiným druhům. Jeho rozšiřování směrem do středu rybníka zmenší plochu volné vody, zastíní ji a tím omezí možnost rozvoje makrofyt volné vody atd. atp.

Jaké jsou tedy možnosti u rybníku Rosnička? Řešit problém komplexně, viz. obrázek. Za zásadní část obnovy považovat odtěžení sedimentů z rybníka a sedimentační nádrže (usazovací nádrže). Na přítoku od Javorníka vytvořit meandry a tůně, stejně tak revitalizovat i další přítoky rybníka. Zpomalený odtok vody v meandrech zachytí část sedimentů, stejně tak jako i tůně. Tomu pomohou výsadby dřevinného břehového porostu, navazující luční porosty v nivě a protierozní pásy v polích.

Potom by mohli sedimentační nádrž i Rosničku využívat rybáři, samozřejmě s vhodnou rybí obsádkou. Aplikovat by se mohly ostrůvky s rostlinami, které by dočistily vodu sedimentační nádrže. Naopak tůně by sloužili pouze obojživelníků a všem dalším vodním živočichům a rostlinám. Mezi sedimentační nádrží a rybníkem Rosnička vytvořit další meandry a průtočné tůně, které by opět sloužily k částečnému zachycení sedimentů a k dočištění vody. Do rybníka by potom přitékala „čistá voda“.

Jasně, toto komplexní řešení, které přispěje k ekologicko-stabilizačních funkci území, možnosti extenzivního chovu ryb v sedimentační nádrži a rybníku Rosnička bude stát spoustu peněz, ale proč nevyužít dotační programy, kterých je v současné době mnoho – Operační program Životního prostředí, dotační programy Ministerstva zemědělství, národní programy. Všechny programy podporují vodní ekosystémy a boj proti suchu. A jako příklad, odbahnění Bohdanečského rybníka (2013-2016), který je od roku 2005 vyhlášený jako národní přírodní rezervace, pro který byly získány finanční prostředky právě z Operačního programu Životní prostředí.

Je možné nastíněné science-fiction zrealizovat? Našli by společnou řeč zoologové, botanici, hydrobiologové a rybáři? Mohlo by to vše fungovat? Na tyto a další otázky, rádi odpovíme.

Obrázek 1: Návrh komplexního hodnocení území (© S. Čížková)