Doprava ve městě pro pěší a městská doprava

Doprava ve městě pro pěší a městská doprava

V návaznosti na předchozí dva články bych chtěl tuto část věnovat dvěma návazným bodům. Jedním je samostatně pohyb pěších a to ať už jen chodců, rodičů s kočárky nebo i postižených spoluobčanů na vozítkách nebo jen hůře pohybujících se seniorů. Pominu dopravní předpisy, které si někteří chodci vysvětlují tak, že na přechodu pro chodce mají absolutní přednost. Mnoho chodců si neuvědomuje, že automobil je pouze stroj, který má řidiče, který se nemusí vždy plně věnovat řízení a stroj u kterého se mohou porouchat třeba brzdy. Pak se z vozidla může stát i zbraň.  Chodec by měl být při přecházení vozovek vždy velmi obezřetný, nejen z výše uvedeného, ale i proto, že doprava v ulicích našeho města se někdy mění v závodní tratě. Jsem přesvědčen o tom, že už pouhé zavedení přednosti zprava (tak jak bylo v prvním díle uvedeno) by prospělo ke zpomalení dopravy ale také k vyšší míře bezpečného pohybu chodců a to především mimo vyznačené přechody. Máme ve Svitavách dva podchody, kde je poněkud bezpečněji pro chodce, tedy alespoň do té chvíle než se proti vám vyřítí teenager na kole, skateboardu nebo na bruslích. Chodci se ovšem především pohybují po chodnících. V našem městě jich je mnoho desítek kilometrů. Některé jsou v lepším, jiné v horším stavu.

Město v posledních letech obdrželo dotace na opravu a bezbariérovost chodníků a některé z nich prošly zásadní rekonstrukcí. Vybírají se takové trasy, kde jsou vyřešeny sítě a veřejné osvětlení, jsou páteřními mezi městskými lokalitami nebo ty, které jsou již v dezolátním stavu. Aktuálně se připravuje projekt „Zelené cesty městem“, který by měl napomoci bezpečnému, příjemnému, zelení obklopenému průchodu napříč městem. Jistě chvályhodný počin, který však musí dojít postupně k realizačnímu naplnění. Je potřeba ovšem také připomenout, že pohyb chodců ve městě je čím dál problematičtější, už jen s ohledem na hustotu dopravy a parkování podél chodníků nezřídka i na nich. Zimní úklid je kapitolou samou pro sebe a má jistě velké rezervy.

Z mnohého tedy vyplývá účelnost zavedení městské dopravy jako projektu dlouhodobé společenské objednávky, který by nemalou část problematických věcí napomohl vyřešit. Současné řešení malokapacitní přepravy seniorů a postižených občanů příliš nevyhovuje kapacitou přepravních možností, variabilitou ale nakonec ani spektrem služeb. Primární důvody, pro které byla tato služba před lety zavedena, byla jistě smysluplná a myslím, že ji bylo možno považovat za vhodnou náhradu městské dopravy. Bohužel v posledních letech si město svým rozvojem a rozlohou vyžaduje již vyšší kvalitu možností přepravy. Kromě jiného rozvoj průmyslové zóny, rozšíření sportovního areálu Svitavského stadionu samo ukazuje na potřebu dopravně organizovaného propojení pro občany a návštěvníky Svitav.

Městská doprava by svým správným nastavením okruhů a tras, časováním i tarifováním nabídla pro významnou část občanů nový a nanejvýš vhodný způsob přepravy. Ten by mohl v návaznosti mírně ulevit i potřebě parkování u významných míst, jako např. u nemocnice, úřadů, obchodních center škol a firem. Jsem přesvědčen o tom, že zavedení městské dopravy, za předpokladu správného nastavení i volbě odpovídajících přepravních vozidel, by přineslo občanům města další důvod ke zlepšenému standardu spokojeného žití v našem městě. S ohledem na to, že současná dotace na provoz náhradních dopravních možností ročně přijde městskou pokladnu na bezmála půl milion korun, dovolím si trvat na tom, že pokud bychom nalezli v rozpočtu jednorázově o pár set tisíc více, možná bychom ve výhledu jednoho až dvou roků došli k tomu, že komplexně vyřešená městská doprava může nakonec stát i méně než současná varianta. Jsou v okolí města mnohem menší a městskou dopravu mají ke spokojenosti svých obyvatel i návštěvníků. Držím pěsti tomu, kdo nám tento projekt pomůže prosadit.

Miroslav Sedlák