Dotační politika města Svitavy – dotace jako pomocná ruka?

Dotační politika města Svitavy – dotace jako pomocná ruka?

Město Svitavy je v Pardubickém kraji na špici v čerpání dotací. Je chválihodné, že na rozdíl od mnohých měst dokážou Svitavy získat na své projekty dotaci. Bohužel to může být kontraproduktivní. V mnoha případech totiž dochází k čekání na vypsání dotačního titulu a to i na několik měsíců či let a přesto není nikdy jisté, bude-li dotace schválena a přidělena. Někdy se dokonce změní i její výše oproti původnímu příslibu, podmínky bývají také poměrně přísné, realizace projektu často s šibeničním termínem dokončení. V tomto období musí občané žít v nejistotě, zda bude daný problém vyřešen, což bývá bohužel ve většině případů podmíněno právě přidělenou dotací.

Netvrdíme, že není dobrou volbou dotace čerpat. Bylo by totiž nehospodárné brát finance z městského rozpočtu, pokud můžeme projekt zčásti financovat z evropských či jiných fondů. Nicméně je vhodné zamyslet se, zda v případě nutných investic, do městské kasy opravdu nesáhnout. Kdy jindy si může město dovolit investovat do pohodlí a bezpečí občanů, než ve chvíli, kdy má přebytkový rozpočet?

Exemplárním příkladem může být aktuální projekt zastřešení umělé ledové plochy. Čekalo se více jak 15 let na její realizaci. Konečně, po opakovaných žádostech, nám v minulých dnech byla přiznána, a to ve výši 17 mil. Kč se spoluúčastí pro realizaci bude potřeba ještě 14 mil. Kč z rozpočtu města. A to v době, kdy v podstatě zanikl hokej a mnozí odešli za bruslením jinam, do okolních měst. Součástí aktuálního projektu je také rekonstrukce střídaček, tribun, nové osvětlení, výsl.tabule, sněžná jáma apod. Pokud by město v době, tedy před 15 lety, kdy ještě zimní uvedený zimní sport u nás fungoval, investovalo, třeba i ve dvou etapách dvakrát 7 mil. Kč, pak by hokejisté nejspíš neměli důvod odejít. Ceny byly tehdy nižší a potřebná rekonstrukce méně nákladná. Dnes už bude velký problém celou hokejovou historii oživit a mládež k lednímu hokeji přivést.

Dalším problémem investic pouze za pomocí dotací je dlouhodobá koncepce města. Radnici se v tu chvíli velmi těžce plánují investice do oprav a výstavby v dlouhodobém horizontu. Je odkázána na aktuálně vypsané dotační tituly. Což také z urbanistického hlediska není vhodné řešení.

Zároveň se to dotýká i řešení výstavby a rekonstrukce sítí a komunikací. Lepší komunikace s vodohospodářskými subjekty či energetiky by mohla zamezit opakování prací na stejných místech, což by určitě ulehčilo místním občanům i městskému rozpočtu. Dále pak nastávají situace, kdy je opravováno několik důležitých úseků najednou, což vede k pomalému postupu prací a snížení dopravní prostupnosti městem. V tomto ohledu chceme i mnohem větší součinnost s ŘSD, aby nedocházelo současně k opravám na hlavním tahu a zároveň se neopravovali městské komunikace, které slouží jako objízdné trasy.

Všechny tyto body mě vedou k zamyšlení. Pokud není na daný projekt vypsán vhodný dotační titul a je společenská poptávka po této investici, není vhodné více diskutovat s občany dopředu a financovat z městského rozpočtu? Neměly by být dotace spíše pomocnou rukou, kterou bychom využili ve chvíli, kdy jsou vypsány dotační tituly a nemuseli tak zasahovat do rozpočtu? Pojďme společně najít tu správnou součinnost dotací s momentálními potřebami občanů. Jsou ekonomicky zdravá města kde je tomu tak, že dotace jsou příjemný bonus, nikoliv základ.

Můj názor je zcela jasný. Dotace by neměly být podmínkou, ale pouze možností jak dané projekty spolufinancovat.

Ondřej Slabý